Intuitivní pedagogika

S intuitivní pedagogikou přišli před čtyřiceti lety hudebník Pär Ahlbom a malířka Merete Lövlie, učitelé a
zakladatelé školy Solvik ve Švédsku. Asi před patnácti lety se rozhodli otevřít se světu a intuitivní pedagogika se začala šířit prostřednictvím seminářů téměř na všechny kontinenty.

Intuitivní pedagogika vychází z antroposofie. Její základní komponentou jsou intuitivní hry, které podporují autenticitu, přirozeně otevírají radost, spontánnost, hravost, kreativitu, soustředění a komunikaci. Hry jsou ale také terapeutické, pracují se strachy, bloky a s vnitřním konfliktem. Probuzením a oživením těchto projevů můžeme zažít celistvější pohled na své schopnosti, pocit sebeuvědomění a důvěry sebe v sama. Základem intuitivní pedagogiky je být stále otevřený a
dovolit si cítit a prožívat vlastní emoce.

Tento přístup je vhodný jako cesta seberozvoje a otevírání komunikačních schopností jak se skupinami dospělých, tak s dětmi. Dítě potřebuje spokojeného dospělého. Ze společenství dospělých si přirozeně vybírá toho nejspokojenějšího. Naopak nespokojenému dospělému se dítě snaží kompenzovat jeho potřeby a ztrácí tak kontakt samo se sebou. Dělá to poslušností nebo bojem, což jsou projevy přizpůsobení a vedou k vytváření vnitřního konfliktu.

„Děti jsou od přírody zvědavé, kreativní, aktivní, otevřené, ale také zranitelné. Dokud jsou v tomto stavu, mohou se rozvíjet a plně využítsvůj potenciál. Opravdová setkání se také dějí jen tehdy, pokud jsme v
tomto stavu. Pokud jsme takto otevření a zranitelní, prožíváme život naplno. Díky komunikaci a mezilidskému kontaktu ve společenství si užíváme skutečné kvality života. Děti usilují o tuto životní kvalitu. Pokud já jako dospělý chci pomoci dětem, aby rozvinuly svůj plný potenciál, tak je důležité, abych já sám byl otevřený a zranitelný. Pokud vyměním stav vnitřní otevřenosti a zranitelnosti za něco jiného, pak pozastavím svůj osobní rozvoj. Děti nás neustále provokují, a tím poukazují na naše omezení, na to, že jsme se v určitém smyslu přestali rozvíjet. Překonat své hranice pak ale musím sám, bez vnější pomoci. Jak zlepšit situaci naší i našich dětí? V intuitivní pedagogice se cvičíme a hrajeme si, abychom se vrátili do stavu vnitřní otevřenosti. Přitom na jedné straně zažíváme pravé společenství a na druhé straně nacházíme i cestu k sobě samým, začínáme intenzivněji vnímat své nedostatky a bloky – aniž bychom se cítili ohroženi. Při odstraňování našich bloků nám pomáhají rozhovory, ve kterých zbavujeme své běžné uvažování tendence neustále všechno hodnotit a pomalu si osvojujeme schopnost myšlení ve fenoménech. Postupně překonáváme staré vzorce chování a překonáváme své vnitřní konflikty. Je velmi napínavé změnit jediného člověka, kterého mohu změnit – sám sebe. Pokud to činím, začnou děti více věřit ve svou vlastní budoucnost.“ Dieter Schwartz