Kniha Rozhovory s Iris Johansson

Featured Video Play Icon

V letech 2015–2017 vedla Iris Johanssonová ve Švédsku semináře o nové komunikační dimenzi. Thomas Pedroli všechna setkání tehdy nahrával a právě z těchto audiozáznamů vznikla kniha, která vyzývá k výraznému přehodnocení školního vzdělávání a přispívá k pochopení nové generace dětí i dospívajících.

Kniha byla přeložena do českého jazyka a na jaře 2019 ji Thomas Pedroli mohl na semináři v Čechách osobně pokřtít.

Právě vyšla kniha Rozhovory s Iris Johansson v českém jazyce.

V těchto dnech jde do knižních regálů kniha, která zaznamenává rozhovory s Iris Johansson. Je vydána pod názvem Intuitivní pedagogika, škola budoucnosti. Autorem knihy je Thomas Pedroli, který vede semináře i zde v Čechách a doprovází několik škol v Plzni, v Praze a v Opavě.

Iris Johansson (mentorka a lektorka seminářů intuitivní pedagogiky, spisovatelka s poruchou autistického spektra) mluví v knize o „čtvrté komunikační dimenzi“. V letech 2015–2017 vedla Iris Johanssonová ve Švédsku o této nové komunikační dimenzi samostatné semináře. Thomas Pedroli všechna setkání tehdy nahrával a právě z těchto audiozáznamů vznikla tato kniha, která vyzývá k výraznému přehodnocení školního vzdělávání a přispívá k pochopení nové generace dětí i dospívajících. Intuitivní pedagogika vznikla v roce 2003 z iniciativy Thomase Pedroliho jako název vzdělávacího semináře pro učitele, rodiče a terapeuty, kteří chtěli rozvíjet intuici prostřednictvím her, uměleckých činností a komunikace. Vedoucím seminářů byl zakladatel švédské waldorfské školy v Solviku Pär Ahlbom, Iris Johanssonová byla v letech 2003–2016 lektorkou komunikace.

Knihu si můžete objednat přes tento formulář a následně se domluvíme na předání.

Kontakt: Jana Kočí, tel. +420 777 351 477

Pedagogika od člověka k člověku

Víkendové setkání s Dieterem Schwartzem a Sterniou Böttcher k tématu Pedagogika od člověka k člověku, kterou v současné době potřebujeme.

Mnozí z nás, a zejména mladí lidé, zažívají už delší dobu, že se školským systémem není něco v pořádku. Jako kdyby nosil staré, obnošené šaty. Proč?

  • Čím dál tím víc dětí a mladých lidí odmítá nebo se chová latentně vůči škole.
  • Velký počet dětí reaguje na situaci ve škole psychosomatickou nemocí.
  • Mnozí učitelé i rodiče procházejí vyhořením.
  • Rodiče i děti prožívají, že jejich světy jsou oddělené a nepřijdou spolu do opravdového kontaktu.

Zdá se, že problém současné podoby školy dorůstá do rozměrů, které nám nedovolují nečinně přihlížet. Co lze dělat?

Pokud vás zajímá otázka, jak by se mohla proměnit škola a výuka, aby vyhovovaly proměnám a podmínkám současné doby, zveme vás na víkendové setkání s Dieterem Schwartzem a Sterniou Böttcher, na kterém se budeme této otázce konkrétně a prakticky věnovat.

Lektor Dieter Schwartz má dlouholetou zkušenost s pedagogikou. Dlouhodobě se věnuje otázce, jaké prvky či parametry mohou vytvářet nové, smysluplné a této době odpovídající formy setkávání a zacházení dospělých s dětmi. K těmto parametrům patří vnější formy, ale i změny či proměny ve vnitřním způsobu jednání.

Dieter Schwartz se domnívá, že vnější formy a změny je nutné doprovázet vnitřní proměnou a vývojem, aby se člověk v sobě nevracel k zaběhnutým, ale nepotřebným strukturám a modelům chování. Je třeba vyvinout v sobě takový vnitřní postoj, ze kterého nebudeme chtít děti vychovávat nebo řídit vyhrožováním, využíváním moci, trestáním, obviňováním a podobně.

Spolu s tím je třeba najít přesvědčivou odpověď na otázku, co je v současné době opravdu smysluplné se ve škole učit, aby člověk mohl žít plnohodnotný život v době celosvětového propojení komunikací a umělé inteligence.

Víkendové setkání se bude utvářet jako živý proces, který vznikne z otázek účastníků a impulzů lektorů. Během této práce se mohou u účastníků spouštět různé vnitřní procesy, ve kterých lektor účastníky rád podpoří a doprovodí. Součástí setkání budou také hry a cvičení, které poslouží ke zviditelnění probíraných otázek.

V případě potřeby a zájmu je možné vytvořit k tématu soudobé pedagogiky od člověka k člověku v návaznosti na toto setkání sérii či cyklus vzdělávacích seminářů.

PRVNÍ VÍKENDOVÉ SETKÁNÍ:
Kdy: 17. – 19. květen 2019

Kde: ZMĚNA MÍSTA – DOBŘICHOVICE (ZŠ Kairos, Lomená 158)

Cena: 2.800Kč

Strava: budeme si vařit společně (příspěvek na potraviny až na místě)

Ubytování: v místě konání, zdarma na matracích, vlastní spacák s sebou

Přihlašování: Jana Kočí, tel. 777 351 477, jana.koci@lvibrana.cz

INTU Summer Camp II.

Druhý ročník letního INTU tábora pro rodiče s dětmi se již rýsuje, přijměte proto pozvání od Thomase Pedroliho, který nám bude opět skvělým průvodcem po celý týden.

Termín: sobota 10. srpna – sobota 17. srpna

Místo: rekreační areál Lhotka – Lidmaň, Vysočina

Program: organizátor předem nepřipravuje žádný program.

Existuje totiž jedna taková speciální věc, a tím je pocit, když děláme přesně to, co opravdu chceme dělat. To znamená, že řekneme „skutečné ano“ tomu, co děláme. A ne něco jako: „Ano, ale …“, nebo „Někdo to musí udělat …“, nebo „Musím to udělat, protože …“. Důležité pro takové cvičení je bezpečné místo, které je bezpodmínečným prostorem bez hodnocení.

Jaké to je, když každý dělá to, co má rád a zároveň je s těmi druhými?

Jak se vytváří takové nehodnotící, bezpečné prostředí?

INTU Summer Camp 2018, Loutí

Stačí si vzít s sebou to, co máte opravdu rádi, například řezbářské vybavení. Dobré je přibalit o něco více nástrojů / vybavení, abyste mohli přizvat další dospělé nebo děti. Takže pokud máte rádi například rybaření, vezměte s sebou dva pruty. Pokud máte rádi malování na tělo, vezměte s sebou dostatek barev pro spoustu dětí. Chcete-li si hrát s míčky, vezměte nějaké extra. Pokud máte rádi hraní divadla, vezměte s sebou dostatek kostýmů, abyste se pobavili v malé skupince. Tímto způsobem budeme mít k dispozici celou škálu možných činností a to zcela bez organizování!

Během pobytu je pouze pevně daný čas jídla a vždy dopoledne probíhá primární práce s Thomasem Pedrolim.

Cena: 7.500 Kč / dospělou osobu, 2.500 Kč / dítě s nárokem na lůžko. V ceně je již vše zahrnuto (ubytování, strava, práce lektora a překladatele)

Registrace: na email jana.koci@lvibrana.cz – vždy uveďte prosím počet dospělých osob a počet dětí (včetně jejich věku)

Místo: rekreační areál se nachází na samotě, uprostřed ryzí přírody na Vysočině. Ze všech stran je obklopen lesy, loukami a rybníky. Okolí je protkáno turistickými cestami vybízejícími k pěším i cyklistickým výletům.

Více informací o místě konání najdete na facebooku zde.

Kontakt: Jana Kočí, tel. 777 351 477

Lektor: Thomas Pedroli, www.thomas-pedroli.com

Potřebujeme SÍLU, abychom byli tvůrčí… THOMAS PEDROLI

Slovo síla často vyvolává v lidech něco nepatřičného. V dějinách je tolik případů vážného zneužívání moci. Tolik lidí má v osobním životě zkušenosti s „přesilou“, že to vyžaduje určitou odvahu zkoumat přirozenou povahu síly.

Síla sama o sobě není negativní ani pozitivní, je to jen energie, kterou potřebujeme k vytvoření věcí, okolností, uspokojující budoucnosti. Začneme-li zpracovávat naše pocity, můžeme znovu získat přirozené spojení se svou silou.

Nyní máme příležitost se na toto téma podívat společně s vynikajícím průvodcem THOMASEM Pedrolim, který tímto setkáním završí sérii tří často tabuizovaných témat (peníze, sexualita a moc).  Thomas dokáže vytvořit bezpečné prostředí bez hodnocení, kde můžeme vlastní cestou rozvíjet sebe sama bez pomoci z venčí. Více o lektorovi na stránkách www.thomas-pedroli.com

Na tomto semináři:
– prozkoumáme přirozenou povahu síly,
– vyzkoušíme si, kdy jsou energie v rovnováze a kdy ne,
– vytvoříme bezpečný prostor pro sdílení vlastních zkušeností,
– podíváme se na naše vzory týkající se moci, na věčný trojúhelník „pomocník – agresor – oběť“ a jak vystoupit z této hry,
– ukážeme si nástroje na zacházení s tvůrčí silou přirozeným způsobem.

V sobotu 16. 2. od 10.00 hodin do neděle 17. 2. do 17.00 hodin.

Místo: Dobřichovice, Lomená 158 (vila ZŠ Kairos)
Cena: 2.700Kč za kurz vč. ubytování (pouze s sebou vlastní spacák, matrace jsou k dispozici), strava se platí na místě v hotovosti (cenu ještě upřesníme)
Platba na účet: 2000773926 / 2010 (do poznámky: Jméno účastníka_Thomas_022019)
Přihlašujte se prosím na tel. 777 351 477 nebo email jana.koci@gmail.com.

 

Protivné otázky dětí jsou pro mě zajímavé. A zájem, to je láska, říká známý pedagog Pär Ahlbom

Švéd Pär Ahlbom věří na svobodu a intuici v pedagogice. „Když jsme v pořádku my, jsou v pořádku i děti,“ říká. Skutečné učení podle něj  nastává, když jsme v pohodě sami se sebou a nejsme vystrašení. To platí i pro dospělé, kteří jsou s dětmi v kontaktu a své vnitní stavy na ně přenášejí. Zakladatel takzvané intuitivní pedagogiky Ahlbom letos vedl v Česku seminář pro dospělé i děti a při té příležitosti jsme s ním udělali rozhovor.

Založil jste školu Solvik, která je v pedagogice pojem. Stále tam ještě učíte, ve svých 86 letech?
Kdybych už neučil děti, přestal bych učit i dospělé.

Proč?
Při učení vycházím ze zkušenosti, zážitku, spíš než z nějakých znalostí. Zkušenosti jsem získal ve třídě, ale i všude možně jinde, při hledání odpovědi na otázku, kdo jsme. To není filozofická otázka, znát sám sebe je základ pro to rozumět dětem. A hodně mých objevů přichází skrz kontakt s dětmi. Jsou blíž než dospělí skutečnému světu, řekl bych duchovnímu světu. To, co vidíme, není vše, co existuje. Můj pedagogický přístup je v tomto ohledu ovlivněn Rudolfem Steinerem, zakladatelem waldorfských škol.

Jaké jsou další zdroje intuitivní pedagogiky, neboli čím se liší do té waldorfské?
Intuitivní pedagogika je jen jméno, nálepka. Nic moc to neznamená. Nicméně, jak je z názvu patrné, zdůrazňujeme intuici v pedagogice, což je přímé porozumění bez velkého přemýšlení, porozumění, které získáme mimo jiné pozorováním svých reakcí. Když bezprostředně porozumíme sami sobě, je to dobrý základ pro vztah s dítětem.  My všichni máme intuici a ta nám napovídá, jak věci jsou a co je dobré udělat, ale jsou to většinou jen mžiky a my nemáme pohotovost ani odvahu je zachytit. A tak žijeme, jak to jde, nemáme moc kontrolu nad tím, co se s námi děje, je to taková nedbalá existence. Ale když jsme pozornější, zjistíme, že i jako učitelé můžeme svou situaci daleko lépe poznat, můžeme udělat daleko více pro to, abychom jednali v souladu s ní a nenechali se jen tak vláčet sem a tam. Musíme dělat dobrá rozhodnutí. A když začneme hledat a být akurátní, dostane se nám i vedení.

Lektor intuitivní pedagogiky Lukas König hrál s dětmi jedné pražské školy divadlo a do hry integroval všechny dětské projevy. V tomto článku o tom vypráví učitel školy Pavel Kraemer.

Učitelé by určitě chtěli získat větší kontrolu nad sebou i tím, co se při výuce děje, ale mnozí nevědí, jak na to, připadají si bezmocní.
Musejí se přijmout takoví, jací jsou, to je první krok. Uzemnit se v tom, že se přijímají takoví, jací opravdu jsou. A pak zaujmout hravý postoj, vzpomenout si, jaké to bylo, když byli sami dětmi. Zapojit živý zájem. Nejlépe se rozvíjíme právě, když se o něco živě zajímáme. Zájem je láska k tomu, o co se zajímáme, a to k nám pak přichází. Učitelé musejí vzít svůj osobní i profesionální růst do svých rukou, neměli by si připadat uvěznění ve vnější situaci. Měli by věřit, že existuje svoboda být tím, kdo jsem.

Co podle vás působí potíže v dnešním vzdělávání a výchově?
Určitě je to náš pohodlný život, ten nás ve skutečnosti do velké míry omezuje. Hodně věcí získáváme příliš snadno: jídlo, zábavu, jsme vším přehlcení. Problémové chování dětí může být i reakce na tento stav. Mimochodem, když se nějaké dítě nechová, jak „má“, je to pro mě vždy zajímavé. Když má dítě všetečné otázky, jsem za to rád. Když se zeptá „Pare, jak to, že máš na hlavě ty skvrny?“ nebo „Jak to, že jsi potřetí ženatý?“ tak si říkám bravo, tohle dítě má odvahu se ptát. Je dost svobodné na to, aby se zeptalo. Jiné si myslí totéž, ale nezeptají se.

Měli bychom dětem říkat, co mají dělat, aby z nich vyrostli pořádní dospělí?
Tohle uvažování vychází z iluzorní představy o výchově. Dobrá výchova se nepředává tím, že něco řekneme, ale že něco ukazujeme, že nějací jsme. V dnešní době často chceme něco naučit, ale sami to neumíme, jen o tom mluvíme. V dřívějších časech se učení odehrávalo předváděním, ne mluvením. Co člověk učil, to i sám uměl. Podle mého se učitel a žák, rodič a dítě, člověk s větší životní zkušeností s člověkem s menší životní zkušeností mohou potkat jen tehdy, když dospělý dítěti svou osobností nepřekáží ve vývoji toho méně zkušeného, když neokupuje jeho duševní prostor svými představami. Tohle je velmi důležité. Musejí se potkat v otevřeném prostoru.

Žák zakladatelů intuitivní pedagogiky a lektor často pobývající v České republice Dieter Schwartz o své bolestné zkušenosti učitele, která měla dobrý konec.

Kde vidíte slabiny komunikace dospělých s dětmi?
Děti žijí tady a teď. Ale učitelé nebo rodiče s nimi mluví o tom, co bylo, nebo co bude, a proto se s nimi nepotkávají. Měli bychom být s dětmi tam, kde jsou, a jít s proudem přítomnosti do budoucnosti. Když jim říkáme „teď bys měl číst, aby ses zlepšil ve čtení“, tak jsme zaměřeni na výsledek, a to pro dítě není zajímavé. Celkově to není zajímavé. Velká část naší komunikace s dětmi vychází z obav.

Děti kladou dospělým otázky a dospělí jsou často unavení nebo bezradní a neví, co odpovědět.
Měli bychom umět rozlišit, jaké otázky jsou autentické dětské otázky a jaké otázky naopak děti převzaly od nás. Když se dítě ptá, jestli je Trump dobrý, nebo zlý, je to proto, že to slyší kolem sebe. Samotné děti se zajímají o úplně jiné věci, třeba o to, zda existují nadpřirozené bytosti. Každopádně bychom měli odpovídat upřímně, jak to vyvěrá z naší zkušenosti, v souladu s tím, jací jsme, ne tak, aby to takzvaně bylo dobré pro dítě. Nebo taky můžeme říci „to by mě taky zajímalo“. To dítě ocení, že není se svými otázkami samo.

A ještě k těm dětským otázkám. Po naší škole před nějakým časem běhala skupinka dětí a na každého, koho potkaly, volaly „nahoru, nebo dolů?“ nebo „dopředu, nebo dozadu?“ nebo „černá, nebo bílá?“. Většina dospělých, místo aby odpověděla „nahoru!“ nebo „černá!“, začala říkat „počkej, počkej“ nebo „to záleží“. Ale ty děti nechtěly slyšet nějaké komplikace, chtěly, aby jim někdo řekl „nahoru“ nebo „bílá!“. Chtěli od dospělého slyšet něco jako „jo!“. Ale my pořád myslíme na život jako na problém. A to je nakažlivé, starostmi pak nakazíme i děti.

Ani děti v minulosti neměly dokonalé podmínky k učení, a přesto se leccos naučily. Není to znak naší doby, příliš zjemnělé rozebírání, jak se děti cítí?
Ano, děti se mohou naučit spoustu věcí, ale často úplně zbytečně. To nejlepší, co mohou dospělí dát dětem, je vlastní neohrožená přítomnost, ta vnáší do komunikace s nimi naději, že vše je otevřené a světlé, plné možností. V takové atmosféře je možné se opravdu hodně naučit. Ale trávit čas s dětmi tak, že se jich ptáme na otázky jako „kolik je 2 a 2“, je absurdní. Dítě ví, že vy to víte, tak proč se ptáte? Víte, co myslím? Tenhle svět je opravdu příšerný, to neustále tlačení na výsledek, ve strachu a frustraci. Neměli bychom jít tímhle směrem, je to známka dekadence.

Skladatel, hudebník a waldorfský učitel Pär Ahlbom (1932) stojí u zrodu hnutí zvaného intuitivní pedagogika, které vzniklo ve Švédsku v Järně před 30 lety, kde Ahlbom spolu s Merete Lovlie založili školu Solvik. Pokládali ji za waldorfskou, protože vycházeli z pedagogických idejí Rudolfa Steinera, od hlavního proudu waldorfské pedagogiky se však jejich pojetí lišilo. Vycházejí z přesvědčení, že děti se učí nejvíce z činů a vnitřních postojů učitele. Učební plán ve škole je sice rámcově dán, nicméně daleko více než na jiných školách se vychází z pedagogické intuice. To samozřejmě klade velké nároky na učitele.

1. a 2. 12. 2018 – Sexualita jako zdroj radosti v životě.

Toto je druhé, volné pokračování semináře s Thomasem Pedrolim, lektorem intuitivní pedagogiky, který svůj talent v tichém naslouchání a vytváření bezpečného prostředí přenesl i do dalších oblastí svého života.

Tentokrát se podíváme na téma – sexualita a intimita. Je to něco tak přirozeného a přesto často zahaleného do šedého pláště. Umíme být otevření, zranitelní a přesto vnitřně silní? Sexuální energie je přitom ta, která dává život, je velmi tvůrčí a radostná. A takový může být i náš všední den.

V naší moderní době se sexualita na první pohled nezdá být tabuizovaným tématem. Ale při bližším pohledu zjistíme, že většina párů a dobrých přátel o sexualitě nemluví zcela upřímně. Ve společnosti panuje jisté nedorozumění… A tak se stává, že je sexualita častým zdrojem problémů nejen v partnerském životě. Mužský a ženský přístup je totiž někdy na míle vzdálený. Je nějaká šance, že se můžeme propojit, setkat? Může být sexualita zdrojem kreativity, energie a radosti ze života?

Na tomto semináři:

  • objasníme si obecná nedorozumění o vyvrcholení, sebepotěšení, o roli sexuality ve vztahu, lásce, o pocitu bezpečí, o přístupu mužů a žen
  • vyzkoušíme různé druhy komunikačních cvičení na tělesné (zcela oblečení), duševní a duchovní úrovni
  • podíváme se na věci, které jsme převzali od našich rodičů
  • sdílíme zkušenosti a hlubší pochopení reality – ženský kruh: „Červený stan“ a mužský kruh: „Hluboká jeskyně“
  • prozkoumáme jednoduché nástroje na zlepšení naší sexuální spokojenosti
  • vytvoříme bezpečný prostor na osobní otázky

Kde se setkáme:

Praha, Letohradská 1 (budova základní školy)

V kolik hodin:

Sobota – 10.00 až  18.00 hod
Neděle – 9.00 až 17.00 hod

Cena:

3.200Kč / osoba / seminář
Platba na účet předem!
Číslo 2000773926 / 2010, do poznámky: SEXUALITA_122018_Vaše jméno

Přihlašování:

Jana Kočí, tel. 777 351 477, jana.koci@gmail.com